Komentáře: Brána jazykův přibouchnutá

Od: david mervart

david mervart — Sat, 09 Jun 2007 19:54:09 +0000

[opožděná reakce]
Díky! Autorovi taková diskuse samozřejmě také dělá radost.
To, jak to s tím historickým časem „jde s kopce“, to je v čínském historickém myšlení také velmi přítomné téma. Už „Konfucius“ (Kong-zi), a to je pěkných pár let zpátky, si nekladl jiný cíl než alespoň uchovat kolektivní paměť a v nejlepším případě obnovit instituce polomytického světa prvních císařů Yao a Shun, nebo alespoň rituály dynastie Zhou; tam byl referenční výškový bod civilizace, s kterou to od té doby šlo jedině od „horního století“ k „dolnímu“.

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Sat, 05 May 2007 23:56:21 +0000

Skvělý článek a skvělá diskuse
Článek mne nadchnul a diskuse ještě více. Ten příklad s časovou osou mi připomněl převrat v směřování, o kterém mluví snad Hejdánek (?). Totiž že až do křesťanství se veškeré vykládání světa neslo v tom duchu, že kdysi na začátku času byl „zlatý věk“, kdy po zemi chodili bohové a héroové a vůbec žití bylo něco bohatýrského. A od té doby to jde se světem takříkajíc „z kopce“. Lidi se dožívají jen krátkého věku, namísto heroických činů tu jsou žabomyší spory a zbytečné války. Má to v sobě trochu i Starý zákon. A teprve křesťanství prý tu perspektivu obrátilo: nejlepší to teprve bude. Sice až v nebi nebo až po posledním soudu – ale v budoucnu. My už si z toho děláme jen legraci, že „lépe už bylo“. Rozdíl pojetí světa, rozdíl mýtů, rozdíl kultur, to je i rozdíl myšlení – a to je i rozdíl jazyků. A nejspíš nejen mezi jazyky, ale i uvnitř jednoho jazyka nejspíš žije několik navzájem jen obtížně slučitelných „mýtů“ o světě – a tak se mezi sebou někdy dost zásadně nedomluvíme i v jedné řeči.

Od: tomáš kašpárek

tomáš kašpárek — Sun, 21 Jan 2007 00:13:34 +0000

děkuji mnohokrát,
za poctivou odpověď.

I díky Vaší odpovědi si čím dál víc uvědomuji, že se vlastně ptám nesmyslně. Nebo ještě jinak, že si to tím svým dotazem nepřiměřeně ulehčuji. Nechal jsem se unést myšlenkou, že by se v tom zrcadlení (v jiné kultuře) mohl zjevit obnažený korpus toho evropského myšlení.

Holt nechal jsem se ošálit tou myšlenkou, že význam lze situovat do sdělení, do výroku. Ta antická kletba.

Ve skutečnosti je význam tvořen osobním postojem. A proto ještě jednou dík, za Vaši aktivitu, Davide.

Od: david mervart

david mervart — Sat, 20 Jan 2007 07:57:13 +0000

k zelené louce II.
…no a další stránka pak je samozřejmě ta, že spolu s tím, jak se po světě šíří institucionální vzory, které spolu s těmi pojmy a koncepty vznikly v euroamerické historii, tak ty přejaté pojmy a koncepty dostávají v jiných kulturách svůj život také tím, že se vzájemně o sebe opírají s těmi institucemi: takže třeba teoretický a ne úplně srozumitelný konstrukt „práva“, jehož subjektem je „jednotlivec“ jistě dostane konkrétnější obsah, jakmile dotyčná kultura, ve snaze „civilizovat se“ a „modernizovat“, napodobí nějakou verzi západního právního systému s jeho kodifikovanou sbírkou norem, s institucí soudního přezkumu a soudnictví odděleného od ostatních větví státní moci, s celým tím doprovodným provozem odborného vzdělání, advokátních komor atd. (právní systém je dobrý příklad: Japonci se na konci 19.stol. právě zoufale snažili zavést nějaké v západních očích důvěryhodný soudnictví, aby se zbavili ponižující velmocemi nadiktované „exteritoriality“ vyjímající cizince z jap. jurisdikce)

Od: david mervart

david mervart — Sat, 20 Jan 2007 03:28:32 +0000

k zelené louce
>> Musím přiznat, že z oblasti programování nemám ani dostatečné znalosti, ani žádný dobrý postřeh, ale latinka je samozřejmě integrální součástí japonského světa dnes a předpokládám, že programovací postupy a nástroje jsou asi úplně stejné, takže, je to nuda, ale programátoři dost možná opravdu myslí (o programování) stejně.
>>Ale jestli to prakticky funguje, ten svět přejatých pojmů a konceptů přesazený třeba na Dálný východ, tak jistě ano, alespoň tedy do té míry, že pod transparentem „[PŘIROZENÁ] LIDSKÁ PRÁVA“ lze demonstrovat na Tian’an-men, ale ty pojmy samozřejmě začaly žít svým životem, ovlivněným třeba významy znaků, které byly použity pro překlad („přirozená lidská práva“ tak jsou „nebesy udělená lidská práva“, a zároveň „nebesa“ nemají žádné monoteistické konotace sídla nějaké jediné nejvyšší bytosti atd.) Takový pojem je samozřejmě nový, ale musí se nějak srozumitelně zařadit do místního světa představ a významů, a tím se samozřejmě do nějaké míry promění.

Od: tomáš kašpárek

tomáš kašpárek — Thu, 18 Jan 2007 22:24:19 +0000

budovani terminu na zelene louce II
Já jsem tu svou otázku vlastně myslel podobně. Jako dotaz na samotnou praxi. Nešlo mi sice o užitečnost, ale o samotnou životnost (a atraktivnost) takového myšlení, přesazeného do naprosto jiného prostředí.

Nemyslím Mac Donaldy, nemyslím pracovní efektivitu. A nemyslím, jestli se na fakultě „diskutuje“ o existencialismu.

Spíš jsem se ptal, jestli ty termíny zůstaly viset v luftě jako případné obušky nebo jestli se opravdu aspoň z části ujaly (a s tím i ten všeobecný pohled na skutečnost) tak, že se třeba o existencialismu přou dvě Japonky v kavárně (aj! voni tam asi nemaj kavárny…).

P.S. rozvinout, rozvinout… bez sebemenší ironie uznávám, že je ode mě naprosto bezohledné vás takto ždímat, Davide, vážně. A teď už se sebeironií dodávám, že je to ve skutečnosti velmi lehké. Stačí přijít večer z hospody a v dobré náladě napsat pár slov (ať se „voni“ snaží).

Mohu jen smeknout a poděkovat za to, co už jste napsal.

Od: Ladislav

Ladislav — Thu, 18 Jan 2007 15:43:56 +0000

budovani terminu na zelene louce
Zajimave by bylo vedet jakym zpusobem pracuji japonsti programatori – jakym zpusobem oni vytvareji symboly. Pocitacovy program je vice mene obrovska mnozina symbolu, uplne vsechno musi mit prirazeno symbolicke jmeno a nalezeni terminu tak aby tomu nekdo druhy porozumel je velmi obtizne (aspon pokud se uvazuje v anglictine).

Nevim o nejake srovnavaci studii ani neznam nejaky anekdoticky pribeh, mozna se predpoklada ze programatori mysli stejne anebo tomu tak je.

Od: david mervart

david mervart — Wed, 17 Jan 2007 17:16:48 +0000

ad: multikulturalismus [continued]
— Jen abych tomu dodal nějaký ucelený závěr:
Takže pozice tvrdící, že jednotlivé jazykově-kulturně-náboženské komunity si žijí samy pro sebe se svými hodnotami a zájmy a že to je vlastně taky jediná možnost, to je samozřejmě konsistentní pozice a má svou logiku, která ve zjednodušeně populárních verzích vede k takovým schematickým závěrům jako Huntigtonův Clash of Civilisations.
Ale na druhou stranu taková pozice obsahuje některé zbytečně pesimistické až cynické premisy, které nepovažuji za nutné. V našich každodenních praktických životech běžně nepředpokládáme, že světy druhých jsou nám neprodyšně uzavřeny a že jiné kultury a jejich jazyky jsou nám naprosto nedostupné. Běžně se snažíme lépe rozumět, aniž od toho čekáme nutně nějaký prospěch či komparativní výhodu pro sebe či své národy. A různost poznaných hodnotových systémů nemusí vést přímo k cynickému relativismu, kde jediným společným měřítkem jsou hmotné a strategické zájmy jednotlivců a komunit v boji o bydlo a výhody.

Od: david mervart

david mervart — Wed, 17 Jan 2007 16:52:56 +0000

ad: multikulturalismus
Stranou toho, jestli „multikulturalismus“ správně označuje takovou nějakou humanisticky-kosmopolitní nadšeneckou otevřenost jiným kulturám (dal by se asi říct i opak: „multikulturalismus“ je pokus o politické uznání toho, že různé kultury jsou navzájem neslučitelně a zásadně odlišné a že tedy naopak s Vietnamci nemůžeme a nebudeme slavit Vánoce…)
Ale naznačený problém je fundamentálnější (alespoň jak jej chápu); totiž: „Žijeme v určitém kulturním okruhu s určitými jazykovými brýlemi, jako všichni ostatní, tak proč se trápit a snažit se nějak věrněji a lépe „chápat“ ty ostatní?“ Těžko nějak kategoricky přesvědčit někoho, kdo je odhodlán stát na pozici nesmiřitelného střetu zájmů vzájemně nepochopitelných a nepřátelských kultur, náboženství a civilizací, že by se měl raději snažit lépe rozumět. V tom smyslu je to aporie. Pro mě osobně je ta odpověď daná velmi prakticky tím, co dělám a kde žiju: líp a přesněji rozumět radikálně jinému jsem si vybral jako práci i místo. ––– (cont.)

Od: sláva

sláva — Tue, 16 Jan 2007 23:30:16 +0000

multikulturalismus atd.
Nakousnu několik témat: propagátoři multikulturalismu u nás – kolik vietnamců pozvali domů na vánoce a ke kolika šli najejich svátky? Jak si to užili? A zopakují to za rok? Téze: každý národ žije ve svém kulturně historickém okruhu a jen nakukuje občas (my více, Frantíci méně, Amíci skoro ne) za hranice; každému se žije dobře doma, tam si „rozumíme“.
Náboženství: jak mocně dělí lidstvo do skupin, dnes nesmiřitelných! A zkuste jim ho vzít (zvláště těm muslimům, ti už vraždí i chudáky mírumilovné budhisty, čet jsem)
Běžná kultura z médií: každý má svou národní, jen angloamíci celosvětovou. Co víme o Polácích od vedle (mají vůbec pop?), co o Rusech za rohem (maj tam vůbec operu?), co o Dánech (umějí psát?) Médiokracie ( česká) vás vrhne do náruče tandemu GB-USA, z něhož nevylezete, a když, tak jako menšinový divák (tím pádem vyloučený z národa)
Závěr: národy žijí pro sebe a čím méně hledí „co tomu řekne cizina“ tím lépe. A kdo netrvá na svých hodnotách, dopadne jak GB s muslimy.