Komentáře: O tom velikém třesení země a co nám z něj zbylo

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Sun, 06 May 2007 01:12:37 +0000

Neurózy ze složitosti
Neurózy jsou ze složitosti, která se při opuštění ostrova jednoduché mýtické útěšnosti před každým objeví. Ocitnout se takřka sám, (protože okolní společnost je „řídká“ síť) v nekonečním oceánu, to přece nemůže zůstat bez vlivu na psychiku. Vždyť jsme v šíleném exponenciálním vývoji, takový lidé ještě nikdy nezažili. Je docela pochopitelné, že se z toho hodně lidí hroutí a naopak se mi zdá velice povzbudivé, že je jich pořád ještě tolik víceméně normálních. I když co já vím, třeba je to jen klamné zdání.

Co se týče božího zásahu, znáte „Most svatého Ludvíka krále“ od Thorntona Wildera? Tam je toto téma přímo v základu knihy. K Pamukovi jsem se bohužel zatím nedostal. Pro mne osobně to je pseudoproblém. Ovšem z hlediska náboženství je to jeden z paradoxů, které vedou k absurditám „věřím, že Bůh je laskavý, jenom je ta jeho laskavost někdy stejná, jako krutost. Ale já věřím své víře, nikoliv svým očím.“

Od: david mervart

david mervart — Wed, 28 Feb 2007 16:17:49 +0000

pardon…
Mnohé díky za reakci, již jsem, koukám, úplně propásl a zaznamenal až teď. Omlouvám se.
Samozřejmě dnes už jsme očkovaní takovou dávkou historického skepticismu, Foucaulta a jiné francouzské postmoderny, že už jen těžko dokážeme vyprávět své dějiny jako příběh osvobození zkoumavé racionality zpod jha pověrečného náboženského tmářství. Co si třeba jen počít (i Jung na to upozorňuje, tedy hned vedle Woody Allena) se všemi těmi neurózami těch osvícených racionálních atheistů?… ; )

Pravda, o těch kostelích, to je dokonce uvedeno na jiném místě toho deníkového zápisu Charlese Davyho, citovaného v úvodu.
S tím morem, to mě nenapadá, kde přesně prosluli takovými drakonickými opatřeními. Ale zajímavě použité téma moru a experimentálního racionalismu – na pomezí minulosti a moderny a západu a orientu – je u Orhana Pamuka v té Bílé věži (Beyaz Kale), která byla donedávna vpravo v odkazech Co čtu… Rána boží, nebo řešitelný problém veřejné hygieny? Taktéž i Defoe Journal of Plague Year.

Od: Ostrich

Ostrich — Thu, 08 Feb 2007 20:33:29 +0000

Skvěle jste připomněl podstatnou okolnost vývoje Evropy
Tímto článkem jste mne velice potěšil. Nevím už přesně, kdy jsem se o významu lisabonského zemětřesení dozvěděl, ale beru to jako mezník ve svém chápání myšlenkového vývoje Evropy. Neuvádíte tam, co si pamatuji jako tehdy prý velmi vlivnou okolnost: lidé se schovávali do kostelů v domnění, že je tam ochrání Bůh – a tak se právě kostely staly nejzkázonosnějšími budovami. Byla to šoková léčba rozumu, ovládnutého předtím na dlouhá století vírou v laskavého Boha, byl to mocný impuls pro racionalismus, se kterým ale zatím moc zacházet také nedovedeme. Dalším takovým impulsem byl mor, černá smrt, která si v obětech nevybírala a nejlépe si s ní dokázali poradit takoví vládci, kteří byli nemilosrdní a krutí stejně jako ona – myslím že to byl milánský vévoda, který zavedl absolutní karanténu a trestal smrtí každého, kdo dovolil někomu z okolí vstoupit do města, nepamatuji si to přesně, ale existoval státeček, který se díky racionální nelidskosti moru téměř uchránil.