Komentáře: Varovné výstřely: K čemu demokracii na trhu?

Od: LIBERTARIAN

LIBERTARIAN — Fri, 27 Apr 2007 10:58:03 +0000

kam smeruje demokracia …..
Demokracia sa dala na cestu zlym smerov v case, ked sa rozvojom telekomunikacii otvorila priama (jednosmerna) komunikacia medzi politikom a volicom. Politik ziskal dokonalu moznost PRIAMO posobit ma volica, ideologicky ale hlavne materialne (slubmi) ho skorumpovat, a nasledne vdaka tomu ziskat moznost disponovat obrovskymi financnymi hodnotami. A cim viac sa u volicov stracalo ideove myslenie, tym viac sa politik orientoval na KORUMPOVANIE volicov , resp. sluboval BUDUCU korupciu volica.
Demokracia presla zo sfery ideoveho zapasu na boj „KTO VIAC NASLUBUJE“. A z dovodu, aby politik mohol plnit svoje sluby, prebara politik do svojich ruk stale viac ekonomickeho rozhodovania v state, stale viac penazi berie „bohatym“ , aby rozdaval „chudobnym“ (svojim volicom). A zda sa, ze tento system je SAMOZVORNY.

Od: david mervart

david mervart — Mon, 09 Apr 2007 15:21:50 +0000

otevřené otázky…
Také si myslím, že téměř není momentálně nic důležitějšího na práci, než formulovat otevřené otázky a snažit se takovou otevřenou perspektivu předávat jako způsob postoje. Myslím, že je to to nejhodnotnější, co nám naše „kultura“ a „civilizace“ umožňuje (pravděpodobně hodnotnější, než kterékoli konkrétní obsahy, které bychom chtěli „bránit“).

Od: Ostrich

Ostrich — Mon, 09 Apr 2007 12:36:02 +0000

Záměrná a samovolná kultivace je něco jiného
Úplně záměrná kultivace je vždycky manipulace. A jako taková nemůže uspět. Každý člověk je (a snad i vždycky bude) nový svět s novou svobodou. Někomu to připadá jako problém. Ale ve skutečnosti je to naděje, je to pohyb typu Fénix, kdy se pořád obnovuje původní síla, jako v evoluci. Podle mne je proto jediný realizovatelný koncept kultivace něco jako „předávání upřímného hledání cesty“. Nejdůležitější je v takové kultivaci předat otevřené otázky, palčivost hledání, aby bylo možné nově zrozenou svobodu napojit na tu starou, odcházející ze scény. V podhoubí kultury tedy pracuje něco jako upřímné dopisy. Právě proto, že jich je málo, že neumíme zacházet s upřímností, že „školy“ ve smyslu předávání hledání aby člověk hledal jak jehly v kupce sena, proto je kultivace chápána jako elitářská manipulace. Na tom, zda si reálné elity včas a v dostatečné hustotě uvědomí svou nahou zodpovědnost za soudržnost společnosti, závisí budoucnost možná víc, než na zvládnutí jaderné fůze.

Od: david mervart

david mervart — Sat, 07 Apr 2007 16:07:06 +0000

kultura jako ‚kultivace‘
Souhlasím. A připomíná mi to ještě jednu obavu strukturální povahy. Myslím, že prohlubování kultury se nakonec točí okolo ‚kultivace‘ konkrétních jednotlivců plus sdílených vzorů chování; celé je to založeno na předpokladu, že existuje něco jako human betterment. Tenhle předpoklad je samozřejmě neoddělitelný od toho raného osvícenského liberalismu Kantova, nebo i Millova: individuální svoboda a autonomie je chápána proti pozadí kultivace jednotlivce i společnosti.

Ovšem tento optimismus je dnes prakticky neudržitelný. Individuální svoboda je totiž formulována převážně jako nárok soukromého individua na jakýkoli komplex spotřebních návyků, které ještě přímo fyzicky neohrožují druhé. ‚Kultivace‘ dnes může kdykoli odmítnuta jako elitářská: „‚Kultivovat’… a ve jménu čeho? Myslí si snad nějaký snob, že má nárok mi vykládat, co je v životě důležité, co je vznešené a co už ne? Moje svoboda je můj knedlík a můj benzín v nádrži! O jinou se vám neprosím!“

Od: Ostrich

Ostrich — Sat, 07 Apr 2007 01:55:34 +0000

Obavy chápu. Je nutné hledat cestu:stálým prohlubováním kultury.
Nevíme, jaký bude vývoj. Ekonomický liberalismus je jen jeden pohled na svět a nelze ho absolutizovat. Lidský svět přece vůbec není jen ekonomická soutěž: třeba ti, kdo v ekonomické soutěži vyhrají, chtějí (obvykle v dalších negründerských generacích) dobře žít – a v té chvíli se zase propadají v žebříčku ekonomické dravosti dolů.

Chápu ovšem Vaše obavy, mnohokrát v historii naplněné: demokracie může být v konkrétních případech poměrně snadno smetena, zvlášť když prohrává v tom směru, který občané považují za nejdůležitější. Kdysi to byla zcela neodstínitelná válka, dnes je to ekonomika.

Zda nastane soumrak demokracie, je ale v rukou konkrétních společností. Demokracie může být smetena, jen když je slabá a sebe-nevědomá, když kultura té společnosti nejde do hloubky, když drtivá většina občanstva „neví o co kráčí“ a jen se nechává unášet proudem, když těch vnímaných rozměrů života je málo a život je plochý – pak ho lze převrátit, odkudkoli zavane větší vítr.

Od: david mervart

david mervart — Fri, 06 Apr 2007 17:21:30 +0000

miscellanea (s omluvou za prodlevu v diskusi)
Obávám se, že se mi asi v textu podařilo předložit argumenty obou stran tak přesvědčivě, že jsou pokládány za mé vlastní stanovisko… Jednalo se mi ale opravdu spíš o „popis bojiště“, o zachycení struktury argumentů, které, myslím, v (nejen) našem veřejném prostoru čile obíhají. V zásadě se necítím být ve sporu s ničím, co Ondřej a Ostrich doplňují; naopak, moje osobní loajalita je samozřejmě na straně demokratického politického řádu, který se trochu zázrakem vyloupl z našich (tj. euroamerických) dějin.
Ale zdá se mi, že to (velmi potřebné!) zdůvodnění a obhajoba demokracie tou logikou, jakou popisuje Ostrich výše, ustupuje velmi instrumentální logice ekonomické efektivity v mezinárodní soutěži. Jinými slovy, pokud dojde ke konstelaci, že ‚demokracie‘ bude mít stejný či horší ekonomický výstup než ‚non-demokracie‘, budeme mít ještě důvody (a jaké?) preferovat demokracii? Důležitá otázka, na kterou ale ekonomický liberalismus nenabízí moc odpovědí.

Od: Ostrich

Ostrich — Thu, 05 Apr 2007 23:18:52 +0000

Nikoliv prostředek ale prostředí k sebevýchově
Pardon, zpřesňuji nadpis, alejinak to v tomhle systému nejde :–)
Demokracie není žádný nástroj- zvolený prostředek. Je to vykrystalizované prostředí úspěšnějšího rozvoje.
Ještě: připravovat se na společnost setrvalého pomalého ekonomického sestupu prosazuje jako názor dlouhodobě třeba I.Možný a psal o tom i S.Komárek. Pomalu ta myšlenka získává na váze, to je skvělé.
Nevím, zda mne budete chtít pochopit. Vezměte to třeba takhle: nepříjemné věci se v demokracii prosazují velice často nedemokraticky, lstí, oklikou. V Řecku na to měli věštírnu. To by panečku bylo, kdyby premiér vyslal poselstvo do Delf a to by odtamtud přišlo s věštbou, že je nutné splatit dluhy, i když to bude bolet, neboť jinak se Zeus rozčílí – to by se to vládlo 🙂 Takové prosazování je ale labilní, mnohem rozumnější je prosazování věcí, které už každý pochopil, tj. třeba jako kdysi pradávno, že se v zimě nesmí sáhnout na obilí, které je potřeba k jarní setbě. A to pochopení je součást vývoje kultury.

Od: Ostrich

Ostrich — Thu, 05 Apr 2007 23:01:55 +0000

Demokracie je jen prostředek k sebevýchově
Neberete v úvahu podstatný rys vývoje společnosti: to, kam se společnost vrtne, určuje především „stupeň všeobecné vyzrálosti“ občanů. Demokracie v „tupém stádu“ bez vývoje vede jen k rozšíření tuposti. To sám potvrzujete. Proč se tedy demokracie osvědčuje? Protože jediná jakž takž umožňuje stálým obnovováním soutěže evoluční dlouhodobý svobodný růst, který v lidech dříme, tj. apriori tomu růstu nebrání, tak jak to činí jakýkoliv totalitarismus. Zda ten všeobecný růst bude dostačovat k tomu, aby mohla být většinově pochopena a pak i demokraticky prosazena systémově správná nepříjemná řešení, to je praktická otázka výslednice myriád složitých pohybů.
Demokracie jsou jen pravidla hry na hřišti. Jestli budeme hrát od deseti k pěti nebo jestli se naopak budeme zlepšovat, to záleží na našich činech – ne na pravidlech. To, co určí budoucnost, je neztrácení, zacílení a rozvoj kultury. I ekonomika je závislá na tom, co lidé (třeba právě ekon.manipulátoři) chtějí – a to je taky část kultury!

Od: LIBERTARIAN

LIBERTARIAN — Tue, 03 Apr 2007 14:46:40 +0000

jedna pripomienka
Nazory v clanku zodpovedaju realite, nazory a zavery v clanku su lugicke.
Ziada sa mi iba maly, ale dolezity doplnok :
Clanok popisuje rozpor – DEMOKRACIA versus EKONOMIKA.
Este vacsi rozpor vidim vo vztahu –
DEMOKRACIA versus SLOBODA jednotlivca.

Od: Ondřej

Ondřej — Tue, 03 Apr 2007 01:17:13 +0000

Jen několik málo bodů 2
…autoritářských) a jsou tak akceschopnější (jen ta realita asi nesouhlasí).
Je jinak tuším prokázáno, že autoritativní, autoritářské či totalitní forma politického uspořádání nemá dopad na efektivnost systému či jeho pokrok, resp. že není efektivnější než demokracie. Přestože jde o zprůměrování výsledků všech Pinochetů i Bokassů, říká se, že i za Pinocheta Chile snad vyhlásilo (nejednou?) bankrot. Je pravda, že v tomto výčtu všech magorů sice chybí pravý filosof na trůně, a tak je tento argument nepříliš průkazný. Ukazuje však alespoň to, že z většiny lidí nastupujících se snahou díky své moci cosi dokázat se postupem času stal zabiják usilující jen o udržení své vlády – např. o absoloventovi LSE, který si nyní tiskne vlastní peníze, psali tuším i v Respektu. Když už jsem u toho, cožpak již Platóna prý nevykupovali z otroctví kvůlivá jeho pokusím daleko od prožvaněných Athén?
Jako mnohem zajímavější koncept se mi zdá být „expertokracie“ (:-D) nepovažující bytí lidskou bytostí za